Pečuj o sebe s láskou

Minule jsem vám psala o videu, v němž se s muži rozebíral vztah žen, ale i mužů, k sebelásce. Bylo tam dokonce několikrát zopakováno, že by to chtělo i kurzy pro muže, aby se měli víc rádi. Jednou z informací, které mi utkvěly v paměti, byla slova sympatického manžela lektorky, který si sebelásku pochvaloval. A zmínil, že se smířil s tím, že jeho žena na sebe ráno používá 38 přípravků. Lucie Kolaříková to pak uvedla na pravou míru tím, že 38 je to když má málo času, jinak je jich 45.

Tak jsem se dala do přemýšlení a sepisování všeho možného, co mě napadlo, že bych na sebe mohla patlat po ránu.
  • Dám-li si sprchu, začala bych peelingem,
  • pak tělové mléko.
  • Kdybych si ale dala koupel, mohla bych ještě využít pěnu do koupele
  • a šampon,
  • případně před ním pečující olejíček
  • a následně kondicionér.
  • A ještě bych si mohla oholit nohy spolu s nějakou pěnou.
  • Tvář bych si mohla umýt „mlékem“ na čistění pleti,
  • pak přijde tonik na dočištění
  • a krém.
  • Teď snad pudr
  • a tvářenka.
  • Teď snad tužka na oči,
  • oční stíny,
  • řasenka,
  • rtěnka.
  • Ještě bych se mohla navonět
  • a vlasy natužit.
Chvíli jsem váhala, že bych se zeptala, co všechno to může být v komentářích, protože já takový seznam nejsem schopná ani vytvořit, natož dodržovat. Ale pak jsem si řekla, že to je asi zbytečné a možná i trochu divné. Nikoho jiného tahle otázka nenapadla a to tam bylo 50 komentářů. Se divím. ;-)

A pak jsem si jednou uvědomila, že moje sebelásky vypadá přesně opačně – snažím se toho na sebe patlat co nejméně! Sice na mytí bez mýdla či sprcháčů zatím nemám odvahu, ale snažím se používat přírodní mýdla od Naturinky nebo Yves Rocher, také více důvěřuji tuhým mýdlům, co nevoní kilometr daleko, než tekutým. A s šampony bych se v budoucnu také ráda dostala od klasických smradů z drogérií k něčemu lepšímu. Ještě uznávám henu, která je přírodní a měla by vlasům poskytovat určitou péči a mírně je zbarvovat.

S krémy a matláním těla už jsem myslím trochu pokročila, když se snažím vybírat si olejíčky třeba od Saloosu, což by měla být česká přírodní bio kosmetika.

Akorát s laky na nehty a líčením očí či rtů hřeším. Neznám žádnou člověku i přírodě šetrnou alternativu, jak se zdobit. Snad čisté kajalové tužky by mohly být dobré, ale kde je sehnat?

A jak je to u vás? Jak o sebe pečujete vy? Co děláte pro svoje tělo? A vůbec pro sebe?

S muži o sebelásce žen

Před čtrnácti dny jsem viděla video, v němž Alice Kirš zpovídala několik mužů o tom, co podle nich je sebeláska, o čem to je, jestli to něco přináší jejich ženám a podobně. Bylo to docela fajn a zajímavé, člověk si zase vyslechl, jaký je pohled někoho jiného. Nejzajímavější pro mě bylo položení otázky: Co sebeláska přináší tvojí ženě.

A David Kirš na to odpověděl – chytře jako politik – že se spíš cítí kompetentní odpovědět na otázku Co sebeláska dává mně jako jejímu muži?

„Ženy, které pěstují sebelásku, pěstují bylinky ve své zahrádce života, pěstují spokojenost, život se zdá jednodušší – bez hrůz, katastrofických příběhů, šíleností... člověk tím životem proplouvá jako voda, která obejde překážku, nebo ten kámen přeskočí... ta voda se taky nezastaví u kamene a neřeší, jestli by tam neměl být a proč je na něm tolik mechu. Míň řešit v životě a víc plynout. Míň rozvíjet příběhy. Nehádáme se o tom, kam pojedeme na dovolenou, jestli každý můžeme jet někam sami... i věci každodenního charakteru se řeší plynuleji a nevznikají zbytečné třenice.“

Video najdete zde: http://www.skolasebelasky.cz/muzi-leden-vysilani/, jenom nevím, jestli Vám bude fungovat bez přihlášení do programu.

Témata roku 2016: Sebeláska a štěstí

Řekla bych, že jsem na toto téma narazila náhodou, ale jelikož na náhody nevěřím, bylo to asi řízením Osudu. Ani na ten tak docela nevěřím, ale spíš mi připadá, že něco je příliš velká náhoda na to, aby to mohla být náhoda. Zároveň ovšem odmítám věřit v existenci něčeho vyššího, co má podobu člověka a rozhoduje o našich životech i smrti. Snad v něco abstraktního, jako moudrost vesmíru nebo tak.

Zkrátka a dobře, nějak jsem se dostala k tématu sebelásky a docela mě to chytlo. Myslím si, že patřím k lidem, kteří se nemusí obávat příliš sebevědomého či egoistického chování, spíše mám sklony k sebeobětování a kdysi mě jeden kamarád varoval, abych nebyla tak vstřícná, že by toho lidé mohli zneužívat. A tak jsem se rozhodla, že se budu učit mít se víc ráda a určovat hranice dřív, než míra trpělivosti přeteče a pro ostatní je velkým překvapením, jak jsem najednou neochotná. Samozřejmě nevím, co mi studium sebelásky přinese, protože jsem teprve na úplném začátku, ale psycholožka a lektorka tohoto tématu, která dělá kurzy a napsala i knihu slibuje opravdu krásné věci. Takže jsem začala číst a koukat na videa od Lucie Kolaříkové, která se zapojila do projektu Alice Kirš Ženy ženám.